Vedlejší podnikání: Jak na něj, abyste nepřišli o nervy a peníze

Co je podnikání jako vedlejší činnost

Podnikání jako vedlejší činnost představuje způsob, jak si přivydělat vedle hlavního pracovního poměru, studia nebo během pobírání důchodu či rodičovského příspěvku. Jedná se o specifickou formu podnikání, kdy osoba má jiný hlavní zdroj příjmů a podnikatelská činnost pro ni není hlavním zdrojem obživy. Tento způsob podnikání je v České republice velmi populární, jelikož umožňuje postupné rozjíždění vlastního byznysu při zachování jistoty stabilního příjmu.

Při vedlejší činnosti má podnikatel výhodu nižších záloh na sociální a zdravotní pojištění. V prvním roce podnikání dokonce nemusí platit zálohy na sociální pojištění vůbec, což významně snižuje finanční zátěž při rozjezdu podnikání. Zdravotní pojištění je většinou hrazeno v rámci hlavního pracovního poměru nebo státem, proto při vedlejší činnosti nevzniká povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění.

Pro získání statusu vedlejší činnosti je nutné splnit určité podmínky. Nejčastěji jde o souběh se zaměstnáním, kde je odváděno sociální pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Další možností je studium na střední nebo vysoké škole, pobírání invalidního nebo starobního důchodu, nebo péče o dítě s nárokem na rodičovský příspěvek. Důležité je doložit příslušné dokumenty na správu sociálního zabezpečení, která následně přizná status vedlejší činnosti.

Podnikatel musí vést daňovou evidenci nebo účetnictví stejně jako při hlavní činnosti. Na konci roku podává daňové přiznání a přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pokud příjem z vedlejší činnosti nepřesáhne rozhodnou částku (pro rok 2025 je to 93 387 Kč), není nutné platit sociální pojištění za daný rok. Tato hranice se každoročně mění v závislosti na průměrné mzdě.

Velkou výhodou vedlejší činnosti je možnost postupného rozvoje podnikání bez velkého rizika. Podnikatel si může vyzkoušet, zda ho podnikání baví a zda je schopen získat dostatek zákazníků, přičemž má stále zajištěný pravidelný příjem z hlavní činnosti. Mnoho úspěšných podnikatelů začínalo právě touto cestou a postupně přešlo na podnikání jako hlavní činnost.

Je třeba myslet na to, že i při vedlejší činnosti je nutné dodržovat všechny zákonné povinnosti, včetně vedení evidence, placení daní a dodržování předpisů souvisejících s konkrétním oborem podnikání. Podnikatel musí také zvážit časovou náročnost kombinace zaměstnání a podnikání, aby nedošlo k zanedbávání povinností v hlavním pracovním poměru nebo k přetížení. Správné rozvržení času a energie je klíčové pro úspěšné zvládnutí obou činností.

Kdo může mít vedlejší činnost

Vedlejší podnikatelskou činnost může vykonávat několik skupin osob, přičemž každá má své specifické podmínky. Mezi hlavní kategorie patří zejména zaměstnanci v pracovním poměru, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu a jejich měsíční příjem dosahuje alespoň minimální mzdy. Tito lidé mohou podnikat souběžně se svým hlavním zaměstnáním, přičemž jejich podnikatelská činnost je automaticky považována za vedlejší.

Další významnou skupinou jsou studenti prezenčního studia, kteří studují na střední nebo vysoké škole a nedosáhli věku 26 let. U těchto osob je podnikání vždy vedeno jako vedlejší činnost, a to bez ohledu na výši jejich příjmů z podnikání. Je však důležité, aby měli potvrzení o studiu a splňovali podmínky stanovené zákonem o státní sociální podpoře.

Důchodci pobírající starobní nebo invalidní důchod mohou rovněž provozovat vedlejší činnost. V případě starobních důchodců není rozhodující výše důchodu, zatímco u invalidních důchodců záleží na stupni invalidity. Osoby pobírající invalidní důchod třetího stupně mají specifická pravidla a omezení týkající se rozsahu podnikatelské činnosti.

Rodiče na rodičovské dovolené nebo osoby pobírající rodičovský příspěvek představují další skupinu, která může vykonávat vedlejší činnost. Jejich podnikání je automaticky považováno za vedlejší po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku, případně po dobu, kdy pečují o dítě do 4 let věku.

Mezi oprávněné osoby patří také ti, kteří pečují o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, pokud je tato osoba osobou blízkou nebo žije s podnikatelem ve společné domácnosti. Tato péče musí být řádně doložena příslušnými dokumenty z úřadu práce.

Nezaměstnaní vedení v evidenci úřadu práce mohou také provozovat vedlejší činnost, ale pouze v omezeném rozsahu a za specifických podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Jejich měsíční výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy.

Osoby vykonávající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, kromě vojáků z povolání, mají také nárok na vedení podnikání jako vedlejší činnosti. Toto platí po celou dobu výkonu vojenské služby.

Je důležité zmínit, že všechny výše uvedené osoby musí svůj nárok na vedlejší činnost doložit příslušnými dokumenty České správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zahájily podnikatelskou činnost. V případě změny statusu je nutné tuto změnu nahlásit do 8 dnů od jejího vzniku.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností

Při zahájení podnikání je zásadní správně určit, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost. Toto rozhodnutí má významný dopad na výši odvodů i další povinnosti podnikatele. Vedlejší činnost je možná například tehdy, když současně pracujete v zaměstnání, studujete, pobíráte rodičovský příspěvek nebo důchod. V takovém případě máte status tzv. vedlejší samostatné výdělečné činnosti (OSVČ).

Hlavní rozdíl spočívá především ve výši povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění. Při vedlejší činnosti nemusíte v prvním roce podnikání platit zálohy na sociální pojištění vůbec, což významně snižuje finanční zátěž na začátku podnikání. U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti zálohy také neplatí, pokud máte zdravotní pojištění hrazené z jiného titulu (například ze zaměstnání).

Další významnou výhodou vedlejší činnosti je nižší minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného. To v praxi znamená, že pokud váš zisk nedosáhne určité hranice, nemusíte platit sociální pojištění vůbec. Pro rok 2025 je tato hranice stanovena na 96 777 Kč ročně. U hlavní činnosti musíte platit minimální zálohy vždy, bez ohledu na výši zisku.

Podnikání na vedlejší činnost je také výhodné z hlediska rozložení rizika. Máte jistý příjem například ze zaměstnání a podnikání můžete rozvíjet postupně, bez existenčního tlaku. To vám dává prostor pro experimentování a hledání správného směru vašeho podnikání. Zároveň si můžete vybudovat stabilní klientskou základnu ještě předtím, než se případně rozhodnete přejít na hlavní činnost.

Je důležité si uvědomit, že status vedlejší činnosti musíte doložit příslušnými dokumenty. Například potvrzením o studiu, pracovní smlouvou nebo rozhodnutím o přiznání důchodu. Tyto dokumenty je nutné předložit správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Změnu statusu z vedlejší na hlavní činnost (nebo naopak) je nutné nahlásit do 8 dnů od data změny.

Při vedlejší činnosti máte stejné možnosti uplatnění výdajů jako při hlavní činnosti. Můžete si tedy vybrat mezi vedením účetnictví, daňovou evidencí nebo uplatněním výdajových paušálů. Rozdíl není ani v možnosti registrace k DPH nebo využívání zaměstnanců. Administrativa spojená s podnikáním je tedy v obou případech stejná.

Z dlouhodobého hlediska může být vedlejší činnost výbornou strategií, jak si vybudovat stabilní podnikání bez zbytečného stresu a finančního rizika. Můžete si tak v klidu ověřit životaschopnost vašeho podnikatelského záměru a postupně navyšovat obrat, aniž byste přišli o jistotu stálého příjmu. Teprve když se vaše podnikání dostatečně rozroste a začne generovat uspokojivý zisk, můžete zvážit přechod na hlavní činnost.

Registrace na úřadech a povinné dokumenty

Pro zahájení podnikání jako vedlejší činnosti je nezbytné splnit několik základních administrativních kroků a zajistit si potřebné dokumenty. Prvním a nejdůležitějším krokem je registrace na živnostenském úřadě, kde je nutné ohlásit živnost a získat živnostenské oprávnění. K tomu budete potřebovat občanský průkaz, vyplněný jednotný registrační formulář a doklad o zaplacení správního poplatku, který činí 1000 Kč. V případě řemeslné nebo vázané živnosti je také nutné doložit doklad o odborné způsobilosti.

Při návštěvě živnostenského úřadu můžete prostřednictvím jednotného registračního formuláře provést současně registraci i na dalších úřadech. Zejména je důležitá registrace na finančním úřadě, která je ze zákona povinná. Na finančním úřadě získáte daňové identifikační číslo (DIČ) a budete evidováni jako plátce daně z příjmů fyzických osob. Pokud předpokládáte, že váš roční obrat přesáhne jeden milion korun, musíte se registrovat také k DPH.

Specifickou situací u vedlejší činnosti je oznámení této skutečnosti na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Je nutné doložit, že splňujete podmínky pro vedlejší činnost - například potvrzení o zaměstnání, studiu, nebo pobírání důchodu. Toto oznámení je třeba provést do osmi dnů od zahájení podnikání. U zdravotní pojišťovny platí obdobná povinnost, je nutné nahlásit zahájení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší aktivitu.

Pro vedení účetnictví je potřeba založit samostatný bankovní účet určený pro podnikání, i když to není ze zákona povinné. Je to však velmi doporučováno pro lepší přehled o příjmech a výdajích z podnikání. Při zakládání účtu budete potřebovat živnostenský list a občanský průkaz.

V případě, že budete při podnikání používat provozovnu, je nutné tuto skutečnost nahlásit na živnostenském úřadě. K tomu budete potřebovat doklad o vlastnictví nebo nájemní smlouvu k prostorám. Pokud budete podnikat z domova, je vhodné ověřit, zda to umožňují podmínky vašeho bydlení a případně získat souhlas majitele nemovitosti.

Důležitým aspektem je také vedení daňové evidence nebo účetnictví. Pro vedlejší činnost je většinou dostačující vedení daňové evidence, která je administrativně jednodušší. Je však nutné uchovávat všechny doklady související s podnikáním po dobu minimálně tří let. To zahrnuje faktury vydané i přijaté, příjmové a výdajové doklady, bankovní výpisy a další dokumenty související s podnikatelskou činností.

Pro některé specifické druhy podnikání mohou být vyžadována další povolení nebo dokumenty. Například pro prodej potravin je nutné získat povolení od hygienické stanice, pro provozování řemeslných činností může být vyžadováno splnění specifických bezpečnostních předpisů. Je proto vždy důležité předem zjistit všechny požadavky pro konkrétní oblast podnikání.

Platby sociálního a zdravotního pojištění

U vedlejší samostatné výdělečné činnosti jsou platby sociálního a zdravotního pojištění nastaveny odlišně než u hlavní činnosti. Při vedlejší činnosti vzniká povinnost platit zálohy na sociální pojištění pouze tehdy, pokud příjem po odečtení výdajů v předchozím roce přesáhl rozhodnou částku. Pro rok 2025 je tato částka stanovena na 96 777 Kč. Pokud je příjem nižší, OSVČ nemusí platit měsíční zálohy na sociální pojištění, ale pouze jednou ročně doplatí případnou částku vyměřenou na základě skutečného zisku.

Co se týče zdravotního pojištění, situace je obdobná. Osoba vykonávající vedlejší činnost nemusí platit zálohy na zdravotní pojištění, pokud je za ni plátcem pojistného stát nebo zaměstnavatel. To se týká například zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, studentů do 26 let nebo osob pečujících o děti do 7 let. I v tomto případě se případný nedoplatek řeší až po podání přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok.

Při překročení rozhodné částky se minimální měsíční záloha na sociální pojištění u vedlejší činnosti vypočítává z minimálního vyměřovacího základu, který činí 25 % průměrné mzdy. Výše minimální zálohy na sociální pojištění pro vedlejší činnost je výrazně nižší než u hlavní činnosti. Pro rok 2025 činí minimální měsíční záloha na sociální pojištění při vedlejší činnosti 1 225 Kč.

Je důležité si uvědomit, že i když OSVČ nemusí platit pravidelné zálohy, neznamená to, že se jí pojistné netýká vůbec. Po skončení roku a podání daňového přiznání musí podat přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Na základě skutečně dosaženého zisku se pak vypočítá výše pojistného za celý rok. Pokud vznikne nedoplatek, je nutné ho uhradit do 8 dnů od podání přehledu.

Podnikatel vykonávající vedlejší činnost by měl pravidelně sledovat své příjmy a výdaje, aby mohl předvídat, zda překročí rozhodnou částku. V případě, že se tak stane během roku, vzniká mu povinnost platit zálohy od měsíce, kdy tuto skutečnost zjistil. Změnu je nutné nahlásit příslušné správě sociálního zabezpečení do 8 dnů. Stejně tak je třeba hlásit i případné změny v důvodech pro zařazení do vedlejší činnosti, jako je například ukončení zaměstnání nebo dovršení věkové hranice u studentů.

Pro mnohé podnikatele představuje vedlejší činnost výhodný způsob přivýdělku, protože administrativa spojená s platbami pojistného je jednodušší a finanční zátěž nižší než u hlavní činnosti. Je však nezbytné dodržovat všechny zákonné povinnosti a termíny, aby se předešlo případným sankcím ze strany úřadů.

Daňové povinnosti a zálohy na daň

Při podnikání jako vedlejší činnosti je nutné plnit daňové povinnosti stejně jako při hlavní činnosti, existují však určité specifické aspekty. Daňové přiznání musí být podáno vždy, když roční příjmy přesáhnou 15 000 Kč, nebo když je výsledkem podnikání ztráta. Toto pravidlo platí i v případě, že podnikání provozujete jako vedlejší činnost vedle zaměstnání nebo studia.

Zálohy na daň z příjmů se při vedlejší činnosti platí podle výše poslední známé daňové povinnosti. Pokud daňová povinnost za předchozí zdaňovací období nepřesáhla 30 000 Kč, zálohy se neplatí vůbec. Při daňové povinnosti mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč se platí pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pokud daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí se čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti.

Důležitým aspektem je možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů, což může být při vedlejší činnosti velmi výhodné. Paušální výdaje lze uplatnit ve výši 80 % z příjmů u řemeslných živností, 60 % u ostatních živností, 40 % u svobodných povolání a 30 % u příjmů z nájmu. Tento způsob často využívají osoby s vedlejší činností, protože je administrativně jednodušší než vedení daňové evidence.

Při souběhu příjmů ze zaměstnání a podnikání je třeba počítat s tím, že se všechny zdanitelné příjmy sčítají. To může vést k vyššímu daňovému zatížení, protože se aplikuje progresivní zdanění. Základní sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 %, při překročení limitu ročního příjmu se uplatní solidární zvýšení daně. Je proto důležité tento aspekt zohlednit při finančním plánování.

V případě vedlejší činnosti lze také využít daňové optimalizace pomocí nezdanitelných částí základu daně a slev na dani. Mezi nejčastěji využívané patří základní sleva na poplatníka, která činí 30 840 Kč ročně. Dále je možné uplatnit odpočty na penzijní připojištění, životní pojištění, úroky z hypotečního úvěru či dary.

Podnikatelé s vedlejší činností musí také pamatovat na povinnost vést evidenci příjmů a výdajů pro daňové účely. I když využívají paušální výdaje, musí být schopni prokázat své příjmy. Doporučuje se proto pečlivě archivovat všechny doklady související s podnikáním po dobu minimálně tří let, v některých případech i déle.

Pro optimalizaci daňové zátěže je vhodné konzultovat svou situaci s daňovým poradcem, zejména v prvních letech podnikání nebo při významných změnách v podnikatelské činnosti. Správné nastavení daňové strategie může přinést významné úspory a pomůže předejít případným problémům s finančním úřadem.

Podnikání jako vedlejší činnost není jen o penězích navíc, ale o svobodě rozhodovat o svém čase a budoucnosti. Je to cesta, jak si splnit své sny bez velkého rizika.

Radmila Procházková

Výhody vedlejší činnosti pro podnikatele

Podnikání jako vedlejší činnost představuje pro mnoho lidí atraktivní způsob, jak si přivydělat ke svému hlavnímu příjmu. Jednou z nejvýznamnějších výhod je bezesporu nižší finanční zatížení v podobě odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Podnikatelé s vedlejší činností mají v tomto ohledu značnou úlevu, jelikož nemusí platit zálohy na sociální pojištění, pokud jejich zisk nepřekročí stanovenou hranici. To jim umožňuje v počátcích podnikání ušetřit významné finanční prostředky.

Další podstatnou výhodou je možnost zachování stabilního příjmu ze zaměstnání při současném rozvíjení vlastního podnikání. Tato kombinace poskytuje určitou míru finanční jistoty a zároveň prostor pro postupné budování vlastního byznysu. Podnikatel tak může své podnikatelské aktivity rozvíjet postupně, bez nutnosti okamžitého skoku do nejistých vod samostatného podnikání na hlavní činnost.

Vedlejší činnost také nabízí jedinečnou příležitost k otestování podnikatelského záměru s minimálním rizikem. Podnikatel může zjistit, zda je o jeho produkty či služby na trhu zájem, aniž by musel opustit své zaměstnání. Může si vybudovat stabilní základnu zákazníků, získat potřebné zkušenosti a kontakty, a teprve poté se případně rozhodnout pro přechod na hlavní činnost.

Z administrativního hlediska je vedlejší činnost méně náročná. Podnikatelé nemusí vést účetnictví, pokud jejich obrat nepřekročí zákonem stanovený limit, a mohou využívat zjednodušený systém evidence příjmů a výdajů. To významně snižuje časovou náročnost a náklady spojené s administrativou podnikání.

Významnou výhodou je také flexibilita v oblasti pracovního času. Podnikatel si může sám určovat, kolik času věnuje své vedlejší činnosti, a přizpůsobit ji svým možnostem a potřebám. To je zvláště důležité pro ty, kteří mají náročné hlavní zaměstnání nebo rodinné povinnosti.

Pro mnoho lidí představuje vedlejší činnost také způsob, jak diverzifikovat své příjmy a vytvořit si dodatečný finanční polštář. V době ekonomické nejistoty může být tento aspekt zvláště důležitý. Navíc, příjmy z vedlejší činnosti mohou sloužit jako důležitý zdroj pro investice do dalšího rozvoje podnikání nebo jako úspory pro budoucnost.

Vedlejší činnost také umožňuje postupné budování značky a reputace na trhu. Podnikatel má čas na vytvoření kvalitního produktu nebo služby, může experimentovat s různými marketingovými strategiemi a budovat síť kontaktů, aniž by byl pod tlakem nutnosti okamžitého zisku pro pokrytí životních nákladů.

V neposlední řadě poskytuje vedlejší činnost prostor pro osobní rozvoj a získávání nových dovedností. Podnikatel se učí řešit různé situace, komunikovat se zákazníky, plánovat a řídit své aktivity, což jsou cenné zkušenosti využitelné i v hlavním zaměstnání nebo v případném budoucím podnikání na hlavní činnost.

Limity příjmů pro vedlejší činnost

Pro osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší je důležité sledovat stanovené limity příjmů. Rozhodná částka pro rok 2025 činí 96 777 Kč, což představuje důležitou hranici pro povinnou účast na důchodovém pojištění. Tato částka se každoročně upravuje podle vývoje průměrné mzdy a ekonomických ukazatelů.

Pokud OSVČ při vedlejší činnosti nedosáhne této rozhodné částky, není povinna platit zálohy na důchodové pojištění v následujícím kalendářním roce. Rozhodným příjmem se rozumí daňový základ, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji z podnikání. Pro výpočet se používá roční příjem po odečtení výdajů, ať už skutečných nebo stanovených paušálem.

Významným aspektem je skutečnost, že při vedlejší činnosti se posuzuje pouze období, kdy byla činnost skutečně vykonávána jako vedlejší. Pokud tedy někdo začne podnikat v průběhu roku nebo změní status své činnosti z hlavní na vedlejší, limit příjmu se poměrně krátí podle počtu měsíců výkonu vedlejší činnosti. Za každý měsíc vedlejší činnosti se limit snižuje o jednu dvanáctinu z celkové roční částky.

Překročení limitu má významné důsledky pro podnikatele. V případě, že OSVČ překročí stanovený limit, vzniká jí povinnost účasti na důchodovém pojištění a musí platit zálohy na pojistné v následujícím roce. Tyto zálohy se vypočítávají z dosaženého zisku v předchozím období. Je důležité si uvědomit, že i při vedlejší činnosti může vzniknout povinnost platit zálohy na důchodové pojištění, pokud příjem překročí stanovený limit.

Pro mnohé podnikatele může být výhodné udržet příjmy pod limitem, zejména pokud mají zajištěné důchodové pojištění z jiného titulu, například ze zaměstnání. Nepřekročení limitu znamená, že není nutné platit minimální zálohy na důchodové pojištění, což může významně snížit celkové odvody. Je však třeba zvážit, že neúčast na důchodovém pojištění může mít vliv na výši budoucího důchodu.

Podnikatelé by měli průběžně sledovat své příjmy a plánovat tak, aby mohli efektivně reagovat na případné překročení limitů. Je vhodné vést si pravidelnou evidenci příjmů a výdajů a konzultovat svou situaci s účetním nebo daňovým poradcem. Při překročení limitu je nutné se přihlásit k důchodovému pojištění nejpozději do podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém k překročení došlo.

Systém limitů pro vedlejší činnost je nastaven tak, aby umožnil drobné podnikání bez zbytečné administrativní a finanční zátěže, ale zároveň zajistil účast na důchodovém pojištění při významnějších příjmech z podnikání. Je to flexibilní nástroj, který umožňuje kombinovat podnikání s jinými aktivitami, například se zaměstnáním nebo studiem.

Přechod z vedlejší na hlavní činnost

Při podnikání jako vedlejší činnosti se může stát, že se rozhodnete přejít na činnost hlavní. Tento přechod může nastat buď dobrovolně, nebo povinně na základě překročení rozhodné částky pro vedlejší činnost. Rozhodná částka se každý rok mění a je důležité ji sledovat. Pokud vaše příjmy z podnikání překročí tuto hranici, automaticky se pro následující rok stáváte osobou vykonávající hlavní činnost.

Dobrovolný přechod z vedlejší na hlavní činnost je možný kdykoliv během roku. Stačí tuto změnu nahlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení pomocí formuláře Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti. Při přechodu je nutné počítat se zvýšením záloh na sociální a zdravotní pojištění, které jsou u hlavní činnosti výrazně vyšší než u vedlejší.

Důležitým aspektem přechodu je také změna v daňových povinnostech. Zatímco při vedlejší činnosti jste mohli mít nižší příjmy bez nutnosti platit zálohy na daň z příjmu, u hlavní činnosti budete pravděpodobně muset začít platit zálohy pravidelně. Je proto zásadní dobře si propočítat finanční stránku podnikání a připravit se na vyšší odvody.

Při přechodu na hlavní činnost je také vhodné přehodnotit své podnikatelské aktivity a případně je rozšířit. Většina podnikatelů při tomto přechodu investuje více času do rozvoje svého podnikání, získávání nových klientů a rozšiřování nabídky služeb nebo produktů. Je to logický krok, protože hlavní činnost by měla generovat dostatečný příjem pro pokrytí všech nákladů včetně vyšších odvodů.

Nezapomeňte také na povinnost vést účetnictví nebo daňovou evidenci v odpovídajícím rozsahu. Přestože jste mohli při vedlejší činnosti využívat zjednodušené evidence, u hlavní činnosti je často vhodnější mít detailnější přehled o financích. To vám pomůže lépe plánovat cash flow a optimalizovat náklady.

V případě, že máte zaměstnání a přecházíte na hlavní činnost v podnikání, je důležité zvážit, zda si zaměstnání ponecháte nebo se budete věnovat pouze podnikání. Kombinace obou aktivit může být časově náročná, ale může poskytovat větší finanční stabilitu zejména v začátcích. Mnoho podnikatelů volí postupný přechod, kdy nejprve testují životaschopnost svého podnikání jako hlavní činnosti při zachování částečného úvazku v zaměstnání.

Důležité je také myslet na pojištění. Zatímco při vedlejší činnosti jste mohli být pojištěni přes svého zaměstnavatele, při hlavní činnosti musíte zajistit vlastní pojištění v plném rozsahu. To se týká jak zdravotního, tak i sociálního pojištění. Je vhodné konzultovat změnu s účetním nebo daňovým poradcem, který vám pomůže nastavit všechny procesy správně a vyhnout se případným problémům s úřady.

Ukončení vedlejší činnosti

Pokud se rozhodnete ukončit své podnikání jako vedlejší činnost, je důležité postupovat systematicky a dodržet všechny zákonné povinnosti. Ukončení vedlejší činnosti lze provést kdykoliv během roku, není nutné čekat na konec kalendářního období. Nejprve je třeba podat oznámení o ukončení činnosti na příslušný živnostenský úřad, což můžete udělat osobně, poštou nebo prostřednictvím datové schránky. Živnostenský úřad následně provede výmaz z živnostenského rejstříku.

V souvislosti s ukončením podnikání je nezbytné vypořádat své závazky vůči České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zdravotní pojišťovně. Máte povinnost do 8 dnů od ukončení činnosti informovat ČSSZ o této skutečnosti. I když jste jako vedlejší OSVČ nemuseli platit zálohy na důchodové pojištění, stále musíte podat Přehled o příjmech a výdajích za období, ve kterém jste činnost vykonávali. Tento přehled se podává nejpozději do měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste ukončili činnost.

Zdravotní pojišťovnu je rovněž nutné informovat o ukončení vedlejší činnosti, a to do 8 dnů od data ukončení. Podobně jako u sociálního pojištění musíte podat Přehled o příjmech a výdajích za období výkonu činnosti. Je důležité si uvědomit, že i když jste neměli povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění, může vám vzniknout povinnost doplatit pojistné na základě skutečně dosaženého zisku.

V případě, že jste byli plátci DPH, je nutné podat žádost o zrušení registrace k DPH na příslušný finanční úřad. Finanční úřad posoudí vaši žádost a rozhodne o zrušení registrace. Nezapomeňte také podat daňové přiznání k DPH za poslední zdaňovací období. Co se týče daně z příjmů fyzických osob, musíte podat daňové přiznání za rok, ve kterém jste vedlejší činnost ukončili, a to v běžném termínu do 1. dubna následujícího roku.

Při ukončení podnikání je také důležité archivovat veškerou dokumentaci související s podnikáním. Daňové doklady je nutné uchovávat po dobu 10 let, účetní doklady pak minimálně 5 let. Pokud máte zaměstnance, je třeba uchovat mzdovou dokumentaci po dobu 30 let. Je vhodné si ponechat také výpisy z bankovního účtu a další důležité dokumenty pro případnou pozdější kontrolu.

V případě, že jste měli registrovanou provozovnu, je nutné ji odhlásit a upravit případné smluvní vztahy s pronajímatelem. Stejně tak je potřeba vypořádat všechny závazky vůči dodavatelům a odběratelům, ukončit případné smlouvy o spolupráci a informovat své obchodní partnery o ukončení činnosti. Pokud jste používali razítka s IČO, je vhodné je znehodnotit, abyste předešli jejich případnému zneužití.